NÁVRHY ZNAKU A VLAJKY OBCE STRAČOV

Zde se občané mohou seznámit s návrhy Mgr. Tejkala na znak a vlajku obce Stračov. Názory k těmto návrhům nám můžete sdělit do 20.2.2008 na emailu starosta@stracov.cz , nebo osobně v úředních hodinách místního OÚ.

autor:
Mgr. Jan Tejkal
HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice
tel.602953832, 596236364,
e-pošta: j.tejkal@volny.cz

Tvorba nových obecních (městských) symbolů:

Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, je práva požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu(ů).

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.

Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.

Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atd..

Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku.

Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky.

Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem - se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní (městský) znak.

Znak obce Stračov:

Obec Stračov dnes sestává ze dvou místních částí: Jedná se o vsi Stračov a Klenice.

U vlastního Stračova přitom není doloženo užívání obecní pečeti s obrazovým obsahem. Platí to o obou typech archivního materiálu v rámci Stabilního katastru z období první poloviny 19.století, to znamená Indikačních skizzách i Popisech hranic katastrálních obcí, uložených v současnosti v Národním archivu v Praze. V těchto písemnostech nacházíme pouze otisky pečeti vrchnostenské kanceláře panství s erbem hraběcí rodiny Harrachů.

Obdobně pečeť obce chybí i v Eichlerově sbírce pečetí uložené nyní v Archivu národního muzea v Praze - ovšem v rámci tohoto archivního materiálu byl nalezen alespoň otisk farní pečeti Stračova s vyobrazením postavy sv. Jakuba Většího jakožto patrona stračovského farního kostela.

V případě místní části Klenice je doloženo užívání pečetního znamení s obrazovým námětem. Doklad o existenci pečeti představují otisky pečetního typáře v písemnostech archivních fondů Národního archivu v Praze z období první poloviny 19.století: Konkrétně v Indikačních skizzách Stabilního katastru z roku 1841 nacházíme několik nezřetelných otisků barvou na tvrdý papírový podklad, z nichž je patrné, že užitá pečeť měla vertikálně mírně oválný tvar a pečetní pole vyplňoval obraz s tématikou venkovské zemědělské práce tvořený převázaným obilným snopem podloženým kosmo hráběmi a cepem a šikmo kosou a převýšený kosmo položeným srpem.

Vzhledem k tomu, že opis pečeti je na doložených otiscích nezřetelný, není zřejmé, jednalo-li se o vlastní pečeť Klenice, nebo o pečeť některé ze sousedních obcí sadovského panství, jimž byla pečetidla se shodným zemědělským námětem pořízena patrně souhrně tehdejší vrchnostenskou kanceláří panství. V Eichlerově sbírce pečetí, kde jsou otištěny zřetelně pečeti obcí sadovského panství na jednom listu, přitom pečeť Klenice absentuje.


Z uvedených skutečností vyplývá, že pro tvorbu znaku obce Stračov existují sfragistické podklady – ovšem nikoliv v podobě pečetního znamení Stračova, nýbrž „pouze“ v podobě stračovské farní pečeti a pečeti místní části Klenice (u níž není zcela zřejmé, zdali šlo o pečeť vlastní nebo vypůjčenou).

Popsané sfragistické doklady lze tedy pojmout jako doplňkové inspirační zdroje nového heraldického symbolu, avšak zdá se nezbytné hledat nějaké další figury s výraznějším vztahem k historii Stračova.

O které figury by mohlo jít ?

Jedná se o figury převzaté z erbů někdejších majitelů samostatného panství Stračov:


1.Figura třmene je převzata z erbu rodu pánů z Rýzmburka, k nimž se počítali také členové rodu píšící se ze Strakotína nebo z Třebnouševsi sídlící na tvrzi ve Stračově již ve 14.století.

2.Figurální schéma trojice zastrčených pštrosích per a koule – tzv. trojpeří -je odvozeno z erbu hraběcí rodiny Harrachů, k jejichž panství náležel v 19.století jak Stračov coby sídlo samostatného dominia, tak dnešní místní část Klenice jako součást sousedního panství Sadová.


Všechny varianty návrhu znaku obce tak odtud počítají s figurou třmene z erbů pánů ze Strakotína (Stračova) z rozrodu Rýzmburků, kteří se dle původnho názvu obce psávali. Ve všech variantách se objevuje také figura svatojakubského atributu – obrácené mušle, připomínající historickou vazbu obou dnešních místních částí obce v rámci jedné farnosti.

Varianty 1-5 jsou v souladu s nejstaršími zásadami heraldiky zcela jednoduché, když obsahují „pouze“ uvedené dvě figury.

Varianty 6-9 připojují ke třmenu a mušli další motiv v podobě zdvojené figury koule z erbu Harrachů, jež v návrhu znaku obce vyjadřuje současný počet místních částí.

Ve variantách 10-12 je zvýrazněno kompoziční schéma harrachovského erbu, v němž ovšem figuru koule nahrazuje figura mušle.

V případě variant 13-16 pak dostává prostor také obecná zemědělská symbolika převzatá z pečeti, jíž užívala ves Klenice.




Barevné řešení návrhu znaku obce:

Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.

Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená ?

V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.

Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

U návrhu znaku pro obec Stračov lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy:

-zlatá + modrá = tinktury rýzmburského erbu,
-stříbrná + zlatá + červená = tinktury harrachovského erbu,
-zelená, zlatá, modrá = barvy venkovské krajiny (lesy, louky, pole, vodní plochy a toky, širé nebe).



Blason neboli popis variant návrhu znaku obce:

Varianta 1:
„V modrém štítě stříbrná obrácená mušle ve zlatém třmenu.“

Varianta 2:
„V červeném štítě stříbrná obrácená mušle ve zlatém třmenu.“

Varianta 3:
„V modro-červeně polceném štítě obrácená mušle ve třmenu, obojí zlaté.“

Varianta 4:
„V zeleném štítě stříbrná obrácená mušle ve zlatém třmenu.“

Varianta 5:
„Ve zlatém štítě černá obrácená mušle v modrém třmenu.“

Varianta 6:
„V modrém štítě stříbrná obrácená mušle ve zlatém třmenu provázeném nahoře po stranách po jedné zlaté kouli.“

Varianta 7:
„V červeném štítě stříbrná obrácená mušle ve zlatém třmenu provázeném nahoře po stranách po jedné zlaté kouli.“

Varianta 8:
„V modro-červeně polceném štítě obrácená mušle ve třmenu provázeném nahoře po stranách po jedné kouli, vše zlaté.“

Varianta 9:
„V zeleném štítě stříbrná obrácená mušle ve zlatém třmenu provázeném nahoře po stranách po jedné zlaté kouli.“

Varianta 10:
„V modrém štítě zlatý třmen zdola proložený zlatou obrácenou mušlí postrkanou třemi (2,1) stříbrnými pštrosími pery.“

Varianta 11:
„V červeném štítě zlatý třmen zdola proložený zlatou obrácenou mušlí postrkanou třemi (2,1) stříbrnými pštrosími pery.“

Varianta 12:
„V zeleném štítě zlatý třmen zdola proložený zlatou obrácenou mušlí postrkanou třemi (2,1) stříbrnými pštrosími pery.“

Varianta 13:
„V modrém štítě nad zlatou obrácenou mušlí zlatý třmen shora proložený dvěma stříbrnými zkříženými kosami.“

Varianta 14:
„V červeném štítě nad zlatou obrácenou mušlí zlatý třmen shora proložený dvěma stříbrnými zkříženými kosami.“

Varianta 15:
„V modrém štítě nad zlatou obrácenou mušlí zlatý třmen shora proložený dvěma stříbrnými zkříženými cepy.“

Varianta 16:
„V červeném štítě nad zlatou obrácenou mušlí zlatý třmen shora proložený dvěma stříbrnými zkříženými cepy.“


Vlajka obce Stračov:

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:

I. Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv. částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.
II. Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.
III. Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..

V případě návrhu vlajky pro obec Stračov se přitom ukazuje jako nejvhodnější u variant 1-12 zcela doslovné opakování znaku, zatímco ve variantách 13-16 částečné opakování znaku s totožnými figurami v upravené figurální kompozici.

Popis variant návrhu vlajky obce:

Varianta 1:
„Modrý list s bílou obrácenou mušlí ve žlutém třmenu.“

Varianta 2:
„Červený list s bílou obrácenou mušlí ve žlutém třmenu.“

Varianta 3:
„List tvoří žerďová modrá a vlající červená část. Na dělící lince obrácená mušle ve třmenu, obojí žluté.“

Varianta 4:
„Zelený list s bílou obrácenou mušlí ve žlutém třmenu.“

Varianta 5:
„Žlutý list s černou obrácenou mušlí v modrém třmenu.“

Varianta 6:
„Modrý list s bílou obrácenou mušlí ve žlutém třmenu provázeném po stranách u horního okraje po jedné žluté kouli.“

Varianta 7:
„Červený list s bílou obrácenou mušlí ve žlutém třmenu provázeném po stranách u horního okraje po jedné žluté kouli.“

Varianta 8:
„List tvoří žerďová modrá a vlající červená část. Na dělící lince obrácená mušle ve třmenu provázeném po stranách u horního okraje po jedné kouli, vše žluté.“

Varianta 9:
„Zelený list s bílou obrácenou mušlí ve žlutém třmenu provázeném po stranách u horního okraje po jedné žluté kouli.“

Varianta 10:
„Modrý list se žlutým třmenem zdola proloženým žlutou obrácenou mušlí postrkanou třemi (2,1) bílými pštrosími pery.“

Varianta 11:
„Červený list se žlutým třmenem zdola proloženým žlutou obrácenou mušlí postrkanou třemi (2,1) bílými pštrosími pery.“

Varianta 12:
„Zelený list se žlutým třmenem zdola proloženým žlutou obrácenou mušlí postrkanou třemi (2,1) bílými pštrosími pery.“

Varianta 13:
„Modrý list se žlutým třmenem shora proloženým dvěma bílými zkříženými kosami a provázeným u vlajícího okraje žlutou obrácenou mušlí.“

Varianta 14:
„Červený list se žlutým třmenem shora proloženým dvěma bílými zkříženými kosami a provázeným u vlajícího okraje žlutou obrácenou mušlí.“

Varianta 15:
„Modrý list se žlutým třmenem shora proloženým dvěma bílými zkříženými cepy a provázeným u vlajícího okraje žlutou obrácenou mušlí.“

Varianta 16:
„Červený list se žlutým třmenem shora proloženým dvěma bílými zkříženými cepy a provázeným u vlajícího okraje žlutou obrácenou mušlí.“




Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů.

Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit.

PhDr. Karel Müller přitom současně doporučuje jako nejvhodnější nejjednodušší varianty 1-5.

Osobní pohled autora považuje ve shodě s vyjádřením za nejvhodnější rovněž zcela jednoduché a tedy heraldicky výrazné varianty 1-5, případně varianty 6-9 doplněné o zřetelnější vyjádření počtu místních částí obce.

Z hlediska barevnosti upřednostňuje autor varianty 2 a 7 s „harrachovskou“ kombinací tinktur, případně varianty 1 a 6 s „rýzmburskými“ tinkturami.

Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.


Poznámky:

V současné právní praxi figuruje jako primární termín „vlajka“. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.

Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.

Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“ a „bílá“ (barva).

V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.






dne 25.1.2008, Mgr. Jan Tejkal

Přílohy:

1.Předběžná výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce Stračov,
2.Kladné vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
3.Fotokopie relevantních archivních a knihovních materiálů z archivních
a knihovních fondů Národního archivu v Praze, Archivu Národního muzea v Praze a Archivu města Ostravy.